|
|
Rekognice
Košacká, Kristýna ; Konrád, Zdeněk (vedoucí práce) ; Dvořák, Marek (oponent)
Vybrané aspekty rekognice osob Abstrakt Tématem této diplomové práce je rekognice osob, jako významný a v praxi hojně užívaný důkazní prostředek. Práce se zejména snaží poukázat na významné problematické a nejasné aspekty právní úpravy rekognice a na základě komparace naší právní úpravy s právní úpravou v zahraničí, a to především v rámci Spojených států, navrhnout právní úpravu de lege ferenda, která by mohla přispět ke spolehlivějším výsledkům rekognice a menšímu zásahu do práv poznávané osoby. Diplomová práce se nejdříve věnuje obecné právní úpravě rekognice, se zaměřením na rekognici osob in natura, zejména její povaze, fázím, zásadám provedení a některým zvláštním způsobům provedení rekognice osob. Stěžejní část diplomové práce se zabývá problematickými a nejasnými aspekty provedení rekognice osob, a to konkrétně provedením rekognice jako neopakovatelného úkonu, provedením rekognice jako neodkladného úkonu a úpravou povinností poznávané osoby ve vztahu k rekognici, se zaměřím na současnou právní úpravu daných aspektů, názory odborníků a komparaci současné právní úpravy daných aspektů s právní úpravou ve Spojených státech. Závěrečná část diplomové práce se věnuje možným způsobům právní úpravy vybraných problematických aspektů de lege ferenda. Klíčová slova zvláštní způsoby dokazování, rekognice,...
|
|
|
Kriminalistický experiment
Jaroschyová, Aneta ; Konrád, Zdeněk (vedoucí práce) ; Krupička, Jiří (oponent)
Název práce: Kriminalistický experiment Klíčová slova: kriminalistický experiment, vyšetřovací pokus, zvláštní způsoby dokazování Resumé Diplomová práce s názvem "Kriminalistický experiment" se zaobírá analýzou pojmu kriminalistického experimentu, jako jedné z metod kriminalistické praxe, a to v prostředí českého právního řádu. Obsahuje teoretickou část, která představuje souhrn prvních deseti kapitol, a dále praktickou část, jíž představuje poslední, jedenáctá kapitola. V rámci teoretické části je použita zejména deskriptivní metoda, v páté kapitole je využita metoda komparativní. První kapitola představuje vymezení pojmu a podstaty kriminalistického experimentu, přičemž je zde vytyčeno specifikum, které tuto kriminalistickou metodu odlišuje od experimentálních činností v jiných oblastech lidské činnosti. V rámci druhé kapitoly jsou poté představeny základní principy, dle nichž můžeme obecnější metodu kriminalistického experimentu dělit. Jsou zde uvedeny formy, které u něj můžeme rozlišovat, přičemž je zde více rozebrán vyšetřovací pokus, představující specifickou metodu kriminalistické praxe, která z obecnější metody kriminalistického experimentu vychází. Třetí kapitola pojednává o historii vyšetřovacích pokusů, kdy je zde nejprve zmínka o jeho prvním dochovaném provedení, a dále stručný výklad o vnímání...
|
|
|
Rekognice osob v trestním řízení
Dvořák, Marek ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Bruna, Eduard (oponent) ; Musil, Jan (oponent)
1 ABSTRAKT DISERTAČNÍ PRÁCE Rekognice osob v trestním řízení Disertační práce se podrobně věnuje rekognici osob v trestním řízení, která je nejen tradiční metodou kriminalistické praktické činnosti, ale s účinností od 1. 1. 2002 též samostatným trestněprocesním úkonem upraveným v § 104b tr. řádu jakožto jeden ze zvláštních způsobů dokazování. Současně je třeba reflektovat skutečnost, že kvintesencí rekognice je psychický proces znovupoznávání probíhající na základě komparace dříve vlastními smysly vnímané osoby (zpětně vybavené z paměťové stopy ve formě představy) s osobami aktuálně vnímanými, a to primárně s cílem individuální identifikace neboli ztotožnění. Do celého úkonu, při němž z povahy věci dochází ke střetu práv a zájmů jednotlivých osob, se dále promítá nespočet proměnných jak na straně systému trestní justice (tzv. system variables), tak na straně okolností trestněprávně relevantní události a osob samých (tzv. estimator variables). Mnohé z proměnných přitom nelze objektivně postihnout. Zahraniční zpětné prověrky pravomocně rozhodnutých případů navíc jednoznačně prokazují značnou chybovost očitých svědectví, jež implikuje vysoké riziko usvědčení fakticky nevinných osob, dostanou-li se tyto do hledáčku orgánů činných v trestním řízení jakožto možní pachatelé. Rekognici pro vše uvedené pojímáme jako...
|
|
|
Rekonstrukce trestného činu
Strnadová, Marie ; Krupička, Jiří (vedoucí práce) ; Šelleng, Dalibor (oponent)
Hlavním tématem této diplomové práce, je rekonstrukce trestného činu. Tento zvláštní důkazní prostředek je upraven v ust. § 104d trestního řádu. Tento úkon se koná, má-li být obnovena situace, při které byl spáchán trestný čin, nebo mají-li být obnoveny okolnosti, které souvisí s trestným činem nebo k němu mají určitý vztah, pokud má být prověřena výpověď podezřelého, obviněného, spoluobviněného, poškozeného nebo svědka ale pouze v případě, že jiné důkazy provedené v řízení nepostačují k objasnění daného případu. V první kapitole je téma právní úpravy rekonstrukce trestného činu zasazeno do historického kontextu. Následuje současná zákonná úprava tohoto institutu v českém právním řádu. Dále je rozebrán pojem, význam a druhy kriminalistické rekonstrukce, ta je porovnána s vybranými zvláštními způsoby dokazování, za které je často nesprávně zaměňována. Jelikož je rekonstrukce trestného činu složitý a velmi důležitý důkazní prostředek, věnuje se meritum této práce právě přípravě, plánování, samotnému provedení, dokumentaci a vyhodnocení tohoto úkonu. Dále jsou v práci popsány dva příklady rekonstrukce trestného činu z praxe a práci zakončují úvahy de lege ferenda.
|
|
|
Rekognice v trestním řízení
Rešlová, Anna ; Pelc, Vladimír (vedoucí práce) ; Galovcová, Ingrid (oponent)
Rigorózní práce se zabývá problematikou rekognice v trestním řízení, která je upravena v ustanovení § 104b zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád). Práce pohlíží na rekognici jak z pohledu trestního práva, tak i z pohledu kriminalistiky a přináší též vzhled do několika psychologických aspektů tohoto významného procesního úkonu, zejména paměťových stop. Cílem této rigorózní práce je provedení kritické analýzy současného stavu jak z pohledu zákonné úpravy, tak i z pohledu správnosti a efektivity nastavených postupů. To vše za účelem zodpovězení otázky, zda úprava de lege lata vyhovuje požadavkům moderního trestního práva procesního. Rigorózní práce se nejprve věnuje rekognici jako zvláštní formě identifikace včetně problematiky paměťových stop a jejích specifikům. Dále se věnuje nahlížení na rekognici z pohledu trestního práva, kdy se zabývá samotným pojmem rekognice, historickým vývojem procesního úkonu, včetně shrnutí několika teoretických definic, které se v odborné literatuře nejčastěji objevují. V další části práce je blíže rozebrána samotná rekogniční procedura, dle jednotlivých fází rekognice, od procesu přípravy až po samotné znovupoznání včetně dokumentace a následného hodnocení rekognice. Pozornost je věnována zejména dostatečnému poučení subjektů rekognice a způsobu...
|
|
|
Rekognice
Janulková, Kateřina ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Pelc, Vladimír (oponent)
Tato rigorózní práce se věnuje rekognici, která představuje frekventovaný procesní úkon a jednu ze základních kriminalisticko-taktických metod. Práce pohlíží na rekognici jako na velmi důležitý důkazní prostředek, a to z pohledu trestního práva procesního i kriminalistiky. Rekognice je také úkonem velmi specifickým, neboť proces znovupoznání probíhá v mozku člověka a nelze ho nijak kontrolovat nebo ověřit. Všechny tyto charakteristiky zvyšují požadavky na řádnou přípravu a provedení rekognice. Rigorózní práce také poukazuje na skutečnost, že rekognice je významným procesním úkonem i v případech, kdy nedojde ke ztotožnění nebo výsledek rekognice nebude věrohodný, neboť takový výsledek může být využit pro další postupy při vyšetřování. Cílem rigorózní práce je komplexně a přehledně zpracovat problematiku rekognice a analyzovat, zda současná právní úprava rekognice odpovídá významu tohoto procesního úkonu. Dále je cílem práce analyzovat postup při provedení rekognice a jeho správnost a efektivnost. V návaznosti na tyto cíle práce poukazuje na problémy, vady a nejasnosti spojené s rekognicí a nastiňuje možné způsoby jejich odstranění. Rigorózní práce se nejdříve věnuje obecným poznatkům o rekognici, druhům rekognice a vztahu rekognice k dalším kriminalistickým metodám. Stěžejní část rigorózní práce se...
|
|
|
Rekognice osob v trestním řízení
Dvořák, Marek ; Pelc, Vladimír (vedoucí práce) ; Heranová, Simona (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá problematikou rekognice osob v trestním řízení, která je upravena v ustanovení § 104b zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád). Rekognice osob je jedním ze zvláštních způsobů dokazování v trestním řízení, který mnohdy přináší klíčové důkazy vedoucí ve svém důsledku až k pravomocnému rozhodnutí ve věci samé. Ačkoliv se na první pohled jeví tento úkon jako jednoduchý až intuitivní, jeho provedení klade vysoké nároky na orgány činné v trestním řízení. Jakékoliv pochybení mívá zpravidla za následek absolutní neúčinnost z rekognice získaného důkazu, což je umocněno povahou rekognice jakožto v zásadě neopakovatelného (a mnohdy neodkladného) úkonu trestního řízení. Právě možnost opakování rekognice osob je jedním z problematických aspektů, kterým se blíže věnuje předkládaná diplomová práce. Text práce výrazněji reflektuje i zahraniční poznatky, neboť právě v zahraničí byly v uplynulých letech prováděny rozsáhlé výzkumy, které bohužel potvrdily mnohdy chybná provádění rekognice osob s fatálními důsledky spočívajícími v usvědčení nevinných osob, které byly mnohdy následně po desítky let neprávem drženy ve vězení. Pozornost je dále věnována možným návrhům na zlepšení současné právní úpravy, tedy návrhům "de lege ferenda". Mezi takové návrhy lze zařadit...
|
|
|
Zvláštní způsoby dokazování v trestním řízení se zaměřením na rekognici
Sypták, Dalimil ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Pelc, Vladimír (oponent)
Cílem této práce je blíže se zabývat zvláštními způsoby dokazování, které se staly součástí trestního řádu. V minulosti byly tyto úkony považovány za zvláštní formu výslechu nebo ohledání. Nejprve se práce zabývá historickým vývojem hledání pravdy, který byl od nepaměti spojen s doznáním pachatele, jako nezpochybnitelným důkazem viny. Následovat bude vymezení souvisejících pojmů jak z oblasti kriminalistiky, tak trestního práva. Další část bude věnována vztahu kriminalistiky a zvláštních způsobů dokazování, zejména při odstraňování rozporů v získaných důkazech. Pro lepší pochopení možností limitů paměti při vyvolávání zpětného obrazu vnímaných skutečností, si připomeneme mechanismus vzniku paměťových stop. Část čtvrtá rozebere obecné zásady těchto úkonů a v páté části se pozastavíme u některých zvláštních způsobů dokazování. V šesté, předposlední kapitole, podrobněji rozebereme rekognici, jako zvláštní způsob identifikace objektu. V její závěrečné části se budeme zabývat důsledky vad řízení a pokusíme se některé problémy vyřešit tak, aby vyústily v návrhy de lege ferenda.
|
host ::
RSS.